Abstrakt
Současní žáci o přírodovědné obory nejeví příliš zájem. To potvrzují počty žáků hlásící se na přírodovědné obory vysokých škol i nedostatek odborníků na trhu práce.
Výzkumně bylo doloženo, že motivace pro další studium přírodovědných předmětů úzce souvisí s pocitem porozumění přírodním vědám. Ten je zapotřebí upevňovat již od útlého věku dětí, kdy u nich dochází k největšímu rozvoji jazykových, motorických i kognitivních funkcí.
Zařazení témat rozvíjejících přírodovědnou gramotnost (PřG) do výuky již v tomto stádiu se z tohoto důvodu jeví jako vhodný krok. Podstatnou roli hraje učitel a podmínky, které pro rozvoj PřG vytváří.
V příspěvku jsou představeny výsledky výzkumného šetření mapujícího povědomí (budoucích) učitelů na reprimárním (ISCED 0) a primárním (ISCED 1) stupni vzdělávání o PřG. Výsledky poukazují na nutnost systematičtějšího rozšíření myšlenky a zásad rozvoje PřG mezi učitele na daných stupních vzdělávání.