Abstrakt
Osteoporotické zlomeniny dramaticky zhoršují kvalitu života a zvyšují morbiditu i mortalitu po zlomeninách obratlů a proximálního femuru. Cílem léčby osteoporózy je snížit riziko zlomenin a zlepšit kvalitu života u pacientů se zlomeninami.
Farmakoterapie osteoporózy má být zvažována u nemocných s významným rizikem osteoporotických zlomenin. Pro posouzení individuálního rizika osteoporotických zlomenin během následujících 10 let je doporučeno užívat algoritmus FRAX, který hodnotí i další na kostní denzitě nezávislé rizikové faktory zlomenin (věk, prodělané zlomeniny, zlomeniny u rodičů, toxické vlivy, léčba glukokortikoidy, revmatoidní artritida a další příčiny sekundární osteoporózy).
Při volbě preparátu u daného pacienta je nutné zvažovat kromě pravděpodobnosti prodělat zlomeninu a etiologie osteoporózy, také mechanizmus účinku léku na kost a na další tkáně, jeho dlouhodobou bezpečnost a ochotu pacienta setrvat na dlouhodobé léčbě. Antiosteoresorpční (antikatabolické) léky účinně brání úbytku kostní hmoty a zhoršování její mikroarchitektury, ale nepodporují tvorbu nové kostní hmoty.
Osteoanabolické léky, které podporují kostní novotvorbu a zvětšují objem kosti, jsou výhodné u pacientů s těžkou osteoporózou nebo v případech, kdy selhala antiosteoresorpční léčba nebo je primárně nízká aktivita osteoblastů, např. u glukokortikoidy indukované osteoporózy. Osteoporóza je chronické onemocnění a její léčba je dlouhodobá.
Zajištění správné compliance a dlouhodobé setrvání pacientů na léčbě je proto nezbytnou podmínkou úspěšné léčby. Předpokladem plné účinnosti každé farmakologické léčby je i zajištění dostatečného příjmu vápníku a vitaminu D, pravidelné fyzické aktivity a dalších opatření ke zlepšení svalové síly a koordinace a snížení rizika pádů.