Abstrakt
Aterosklerotická stenóza renální tepny byla dlouho považována za léčitelnou formu sekundární hypertenze, zejména s rozvojem angioplastiky a stentů. Randomizované studie však neprokázaly zlepšení tlaku ani renální funkce u pacientů léčených revaskularizací oproti konzervativní léčbě antihypertenzívy, statiny a antiagregační léčbou.
Tyto studie ovšem čelí i velké kritice, protože zařazovaly pacienty s nízkým stupněm stenózy a nekomplikovaným klinickým stavem, ať již jde o hypertenzi nebo renální funkci. Aktivní vyhledávání a léčení aterosklerotické stenózy renálních tepen není tedy doporučováno.
Některé podskupiny pacientů, například s náhlými atakami plicního edému, mohou mít z revaskularizace prospěch. Stenóza renální tepny však není jen hemodynamický problém, ale aktivuje i zánětlivé a fibrotizační procesy v postižené tkáni.
Další výzkum by tedy měl být zaměřen na nová léčiva ovlivňující tyto mechanismy.