Abstrakt
Hodnocení a sledování průběhu veřejněpolitických opatření (včetně politiky podpory zdraví) je, zejména v rámci diskurzu na poli veřejné politiky jako vědní disciplíny, chápáno jako nedílná součást tvorby a realizace veřejné politiky, která by měla přispívat k naplňování demokratických principů ve veřejné správě. Vlastní evaluační praxe, a tedy i konečný smysl hodnocení, se však může značně lišit od odborných akademických metodologických doporučení a deklarací v rámci strategických veřejněpolitických dokumentů.
Cílem předkládaného článku je na základě systematické rešerše vytvořit teoretický rámec pro exploraci a porozumění evaluační praxi v politice podpory zdraví na národní úrovni (včetně podmínek, které na ni mohou působit) a představit zjištění některých zahraničních autorů, kteří zkoumali jednotlivé případy evaluační praxe.