Abstrakt
Kapitola v diachronní perspektivě pojednává obraz apoštola Pavla v Nietzscheho díle od raných textů (Poutník a jeho stín) po tzv. Nachlass.
Navazuje na podobně zaměřené studie Jörga Salaquardy a Daniela Havemanna a dokládá, že Pavel byl nejenom klíčovým nepřítelem, mužem resentimentu a exemplární figurou kněze, ale i tvůrčím géniem, jemuž se podařilo realizovat "přehodnocení hodnot" a ustavit tak hodnotový svět, v němž dodnes žijeme.