Třetí svazek Spisů Jakuba Demla obsahuje beletristické texty z let 1912-1917. Pro vzrušený styl a kontrast mezi "světlým" a "temným" viděním světa bývají označovány jako expresionistické.
Jedná se o texty: V Zabajkalí. Ze zápisků Neznámého (1912) je první Demlova knižní próza.
Hrad Smrti (1912) uvedl J. Demla do české literatury jako básníka děsu a smrti.
V Moji přátelé (1913) oslovuje květiny jako svědky lidského života i křesťanského obrazu světa. Tanec Smrti (1914) je souborem kratších, často snových textů.
Protiklad k prózám smrti představuje Miriam (1916), kniha extatických vyznání lásky. Věštec (1917) je dialog v duchu okouzlení březinovským symbolismem.
První Světla (1917) jsou přepracovanou verzí Demlovy básnické prvotiny Notantur Lumina (1908).