Abstrakt
Článek představuje případovou studii, jejíž cílem je detekce a hodnocení dlouhodobých trendů mikroregionální diferenciace demografického vývoje v Kraji Vysočina. Problematika je v něm zasazena do kontextu širších souvislostí regionálního rozvoje a jeho zákonitostí, přičemž se soustředí na hledání konkrétních determinantů tohoto vývoje a objasnění kořenů současného stavu.
Metodicky se opírá o analýzu změn počtu obyvatelstva a hustoty zalidnění patnácti správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP) ve statistickém období let 1869-2011 a jeho dílčích etapách 1869-1910, 1910-1950, 1950-1991, 1991-2011. Za účelem kvantifikace a komparace dynamiky vývoje mikroregionů bylo využito tzv. indexu změny a relativního indexu změny.
Na základě výsledků analýzy došlo k rozdělení mikroregionů podle převažující tendence jejich dlouhodobého populačního vývoje do čtyř typů, na růstové, stabilizované, nové periferie a klasické periferie. Obecně lze konstatovat, že ve sledovaném období 1869-2011 vykazovaly nejvyšší růst v jinak periferním a populačně převážně stagnujícím kraji zejména mikroregiony s velkými průmyslovými středisky situovanými na moravské části jeho území.