Kapitola zkoumá soubor fiktivních cestopisů, které vydal po roce 1800 Václav Matěj Kramerius. Chápe je jako prostor protínání různých ideologií a diskurzů spojených především s postjosefínskými reformními snahami, jejichž výsledkem byla komplexní imaginace Jiného s potenciálem označovat a vylučovat toto Jiné z kolektivity "pravých Čechů".