Abstrakt
Ve vývojové psychologii se o krizi mluví tam, kde vrcholí napětí mezi hybnými silami vývoje a kdy se rozhoduje o tom, zda jedinec splní určitý vývojový úkol a posune se na pomyslné trajektorii vývoje vpřed. Příspěvek s názvem ""Krize víry jako součást duchovního vývoje člověka"" nepohlíží na krizi jako na ""temné období"" života, ale jako na možnost k dalšímu posunu a růstu.
Cílem příspěvku je nastínit možnosti, jak krizi identifikovat a naložit s ní tak, aby byl vytěžen její smysl a byly pochopeny důvody, které k tomuto momentu vedly. Krize je jednou z nejdůležitějších forem vývoje a nejužitečnějších zdrojů sebepoznání.
Příspěvek se věnuje typologii krizí v psychospirituální oblasti, možnostem provázením krizí víry, ale zejména smyslu krize v životě člověka. Příspěvek se snaží hledat i teologická stanoviska a zdroje, jež by člověku procházejícím krizí pomohla se v situaci zorientovat.
Zmíněna bude také role církve v procesu procházení krizí. Autorka čerpá nejen z odborné literatury (z oblasti psychologie a teologie), ale také z praktických zkušeností v oblasti krizové intervence u dospělých osob i dětí.