Současný trend vývoje fotbalu klade vysoké nároky na komplexnost či univerzálnost špičkových hráčů. Podmínkou je způsobilost hráče kontrolovat a řídit herní jednání v herní situaci, projevující se nejen v rychlém a správném taktickém rozhodování, ale také rychlou realizací pohybového úkolu v podmínkách intermitentního pohybového zatížení.
Cílem studie byla analýza vztahu mezi velikostí pohybového zatížení a správností výběru pohybové odpovědi při řešení útočných herních situací u elitních hráčů fotbalu (n = 42 respondentů, průměrný věk: 18 +- 0,9 roku). Správnost pohybové odpovědi byla hodnocena expertním posouzením.
Výsledky výzkumu prokázaly, že velikost pohybové zatížení administrovaná prostřednictvím různých modelů pohybového zatížení neovlivňuje správnost výběru pohybové odpovědi (p = 0,0897). Při výběru pohybové odpovědi volili hráči nejčastěji druhou a třetí nejlepší odpověď na pětistupňové škále.
Mezi rychlostí vizuálně motorické odpovědi a správností výběru pohybové odpovědi nebyla u jednotlivých modelů pohybového zatížení prokázán statisticky významná korelace (p < 0,05; r = -0,04 - -0,23).