Abstrakt
Hračky jsou základním prostředkem rozvoje osobnosti dětí v raném dětství. Řadou výzkumů bylo prokázáno, že hračky jsou genderově polarizované (např. Skelton, 2010) a že dívky a chlapci uvažují o hračkách na základě jejich přiřazení k genderovým kategoriím (např.
Martin et al., 1995). Vztah mezi představami o hračkách a vlastním výběrem hraček pro hru však není zcela jasný.
Tento článek prezentuje výsledky výzkumu, v němž bylo provedeno pozorování a rozhovory s 453 dětmi ve věku od 3 do 7 let. Každé dítě bylo po dobu jednoho týdne sledováno při volné hře a následně bylo dotazováno na to, s jakými hračkami si hrají chlapci a dívky, zda jsou určité hračky pro dívky a pro chlapce nevhodné a kterou hračku osobně preferuje.
Analýzy potvrdily, že děti o hračkách uvažují na základě genderu. S chlapci jsou nejvíce asociována auta a stavebnice, s dívkami panenky a zvířátka.
Dělící čáru mezi femininitou a maskulinitou tvoří panenky a auta, které jsou jednak pozitivně spojovány s dívkami, respektive s chlapci, a jednak vylučují druhou skupinu. Negativní vymezení maskulinity odmítáním panenek využívaly častěji dívky.
V osobních preferencích i v reálných hrách děti tato přesvědčení rámcově následují, ovšem vztah je silnější u chlapců než u dívek. Dívky si reálně hrají s větším repertoárem hraček a dokonce využívají hračky označované za chlapecké.