Nízkomolekulární hepariny dnes zaujímají přední místo mezi léky, které jsou používány v profylaxi nebo léčbě žilní- ho tromboembolismu, a to jak v chirurgických, tak i v nechirurgických oborech. Pronikají však i do léčby akutního koronárního syndromu.
Před nefrakcionovaným heparinem mají řadu nesporných výhod a ve většině případů nemusí být pro jejich stabilní antitrombotický účinek léčba laboratorně monitorována.