Abstrakt
4. března 1919 vyšli do ulic mnoha československých měst němečtí obyvatelé, aby vyjádřili nesouhlas se stávajícími politicko-ekonomickými poměry. Střet s ozbrojenými složkami provázelo násilí, v mnoha městech tekla krev. Českoslovenští Němci identifikující se s ideou "sudetoněmectví" okamžitě učinili z tragédie své "místo paměti".
V předkládané studii je pozornost upřena na Německý turnerský svaz, jednu z nejvýznamnějších "sudetoněmeckých" organizací. Převážně pomocí jeho periodika je rekonstruován obraz, který si tento svaz o březnové události vytvářel.
Ve svazových novinách lze rovněž nalézt mnoho indicií poukazujících nejen na způsoby multiplikace závazného obrazu 4. března 1919, ale také na jeho diferencovanou recepci. Členové Německého turnerského svazu na březnové krveprolití nezapomněli ani po svém nuceném odchodu z Československa. Z jejich poválečné literární produkce je možné alespoň v náznacích vyčíst, jak se jejich pojetí 4. března 1919 modifikovalo i jakého rozšíření a vlivu se onen narativ dočkal.