Abstrakt
Tato kniha si klade za cíl odpovědět na otázku, zda není opravdu přípustné a možné změnit či pozměnit podstatné náležitosti demokratického právního státu (liberální demokracii). Tato otázka, jež se mimo jiné věnuje tzv. klauzuli ""věčnosti"" a ústavním změnám, je jednou z klíčových otázek ústavněprávní teorie.
V první řadě se pokoušíme vymezit obsah pojmu demokratický právní stát. Práce se poté zabývá hrozbami pro takový stát (a jeho hodnoty) i prostředky jeho ochrany před samotným ústavodárcem.
Kniha přináší argumentaci pro závěr, že klauzule věčnosti je procesním nikoliv materiálním ""nástrojem"". Jejím cílem je překročit stín pouhého apelu a limitovat závazně praktickou ""moc"", zachovat kýžené hodnoty a konzervovat politický systém, možná i strhnout masku legality násilné revoluci. Činí tak nikoliv v okamžiku zkázy systému na prahu revoluce, ale spíše průběžně, v politické i právní argumentaci, právě v průběhu procesu vzniku nových ústavních norem.
Klauzule věčnosti věčnost nezajistí, spíše může pomoci ochránit konkrétní hodnoty, než se přežijí. Vývoj po první a zejména po druhé světové válce nám tak nedal obecnou normu metafyzické ""spravedlnosti"", ale spíše účinný nástroj, jak chránit demokratický proces.
Pokud bychom totiž brali ""metafyzický korelát"" doslova, mohla by pomocí něho být v duchu ""nových"" a ""lepších"" hodnot rychle slupka civilizace odtržena. Podstatné náležitosti demokratického právního státu tedy změnit lze a žádná právní norma tomu nemůže zabránit.
Pouze takovou změnu může oddálit či usměrnit.