Zavedení přímé volby prezidenta republiky představuje stimul možné změny prezidentské role v českém ústavním pořádku. Autor analyzuje přístupy ke změnám ústavy po první přímé volbě prezidenta, dokládající pokusy oslabit moderační aspekt úřadu prezidenta ve prospěch politického vůdcovství, a varuje před nekoncepčními snahami.