Příspěvek se zabývá tématem, které se v zahraničí dostává po více než jedné dekádě opět do popředí zájmu didaktiků přírodovědných oborů, a tím je důležitost ovládnutí jazyka v jeho mluvené, ale zejména v psané formě pro rozvoj přírodovědné gramotnosti žáků. Příspěvek se zaměřuje blíže na roli a význam čtení v rozvoji přírodovědné gramotnosti a uvádí modely, jak rozvíjet čtenářskou gramotnost při výuce přírodovědných předmětů.
V závěru shrnuje dosavadní aplikace v naší výuce a uvádí jejich další možnosti využití.