Tato disertační práce se snaží nalézt a uplatnit politicko-geografický přístup ke studiu politických aktivit občanské společnosti. Z teoretického hlediska zdůrazňuje význam aktivní role občana jako aktéra v liberální demokracii, v komplexní společnosti, ale i konfliktní povahu či formy části OS, která svou veřejnou kontrolou v konečném důsledku přispívá k posilování a udržování demokracie.
Připouští však i možná rizika konfliktu se zastupitelskou demokracií. Problematika je zkoumána i empiricky na příkladu lokální a regionální úrovně v Libereckém kraji, kdy jsou sledovány vlivy hierarchické úrovně, vzdálenosti od centra, území dosídleného po druhé světové válce a další možné geografické ovlivňující faktory.
Jako zdroj dat o organizacích a aktivitách občanské společnosti práce využívá zejména tyto tři položky: (i) data z Registru ekonomických subjektů o subjektech sdružujících členy za účelem prosazování společných zájmů (kategorie CZ-NACE ""94*""); (ii) mediální data z ískaná vlastní rešerší ze serverů Deník.cz a iDNES.cz s pomocí rozšířeného vyhledávání Google podle vybraných klíčových slov. Z 2857 automaticky vyhledaných novinových článků z let 2010-2014 bylo na základě předem stanovených kritérií vybráno 381 relevantních článků.
Na tomto základě byla zpracována analýza protestních a dalších událostí; (iii) Práce také zkoumá úspěšnost tradičních spolků a dalších uskupení mimo klasické politické strany v komunálních volbách 2010 a 2014. U dat ze všech zdrojů jsou jednak analyzovány geografické aspekty a další jevy s pomocí základního kartografického zobrazení a agregátních tabulkových výstupů, jednak je pro nastínění vlivů možných geografických faktorů a prostorových vzorců využita metoda vícenásobné lineární regrese a lokální prostorové autokorelace (analýza LISA).