Abstrakt
Rekodifikace soukromého práva s sebou přinesla i změny v oblasti darování a nastolila nové otázky (zejm. ty praktické) související s obsahem a možnými ujednáními u darovací smlouvy. Jakou povahu má příkaz v darovací smlouvě, do jaké sféry může směřovat a jak má být koncipován, aby nepředstavoval z pohledu darování nežádoucí majetkové protiplnění.
Jak lze darování podmínit, lze omezit obdarovaného zákazem zcizení nebo zatížení? Jaké další vedlejší doložky a výhrady jsou při darování myslitelné? Může chtít dárce předmět darování zpět, zemře-li obdarovaný dříve než dárce? Tyto a další otázky si nyní v souvislosti s novou úpravou pokládáme. Vedle darování pro případ smrti (dnes již výslovně upraveného) existují i jiné - ne třeba explicitně upravené - modality darování.
Vedlejších ujednání při darovací smlouvě může být celá řada, nakolik se zde uplatní princip smluvní svobody. Frekventované však bývají v praxi zásadně tři vedlejší doložky, ačkoli pozornost budeme věnovat i některým dalším.
Jedná se o darování s účelovým určením, darování pod podmínkou (podmíněná darovací smlouva) a darování s příkazem. Z hlediska své kauzy (tj. hospodářského účelu) jsou si tato vedlejší ujednání podobná, mnohdy sledují tentýž účel.
Rozdíl tkví spíše v jejich právní kvalifikaci, tj. v aplikovaném právním režimu, a co se týče právních následků v případě nenaplnění příslušné vedlejší doložky.