Článek analyzuje vliv společensko-ekonomické transformace Česka, resp. Československa po pádu komunistického režimu v roce 1989, tj. obdobím jeho postupného přechodu ke kapitalismu )tžní ekonomice). Přitom se věnuje hlavní pozornost relativně vyspělému zemědělskému sektoru ekonomiky.
Charakterizuje hlavní transformační nástroje a faktory formulované v nové zemědělské politice státu, zaměřené na ekonomické a strukturální změny v českém zemědělství a zejména ve změnách ve využití ploch. za sledované období. Článek prokazuje, že změny v LUCC reflektují přechod zemědělství na kapitalistický způsob výroby, vliv zahraničního obchodu se zemědělskými produkty a zvláčtě zemědělské polity EU. Je pozoruhodné, že privatizace zemědělských a lesních ploch jejich restitucemi původním vlastníkům, následným prodejem nejen soukromých, ale i státních pozemků, příp. i konfiskacemi, neměla prakticky žádný vliv na velikostní strukturu farem, které odpovídala období před rokem 1990, tj. tzv. socialistické velkovýrobě.
Tato struktura zůstala téměř zachována, šlo tu zejména o jinou organizaci zemědělského kapitálu.