Abstrakt
Správa cizího majetku, resp. její soukromoprávní úprava představuje soubor právních pravidel regulujících situace, kdy někdo, a to na základě jakéhokoli titulu (ke vzniku správy nevede jen smlouva), spravuje majetek, který mu nepatří, ve prospěch někoho jiného. Předlohou a inspiračními zdroji byly podobné úpravy v zahraniční, jmenovitě pak úprava správy cizího majetku a svěřenských fondů v quebecském právu (srov. § 1260 - § 1370 CCQ).
Ačkoli lze vysledovat v české úpravě svěřenectví zřetelné rysy práva québecského, nelze bez dalšího (tj. bez kritického vyhodnocení) přejímat závěry tamější doktríny ani judikatury, nakolik je pozadí (motivy) úpravy CCQ historicky i kontextuálně odlišné. Systematicky je zařazena do šestého dílu druhé hlavy třetí části OZ 2012, tj. mezi ustanovení o věcných právech, ačkoli lze v zahraničních přístupech narazit i na řešení jiná (některé kodexy ji pro převažující závazkověprávní charakter řadí do práv obligačních).