Abstrakt
Tento text se zabývá architekturou konverze Nového Španělska 16. století. Zaměřuje se přitom na představení této jedinečné klášterní architektury a jejích jednotlivých prvků (např. otevřená kaple, procesní kaple či atriový kříž), jakož i umělecké výzdoby a jejího ikonografického programu. jeho cílem je tuto unikátní architekturu a její výtvarnou výzdobu nejenom představit, ale především interpretovat, a to z hlediska konverze domorodých obyvatel Ameriky.
Metodika příspěvku vychází z antropologie (konkrétně pracuje s konceptem ""přechodových rituálů"" Arnolda van Gennepa a pojmy struktura, anti-struktura či communitas a liminalita Victora Turnera) a dějin umění (ikonologie Erwina Panofskyho). Analýza je založena na fotografickém materiálu, jenž byl pořízen v průběhu roku 2013 v rámci terénního výzkumu, jenž se uskutečnil v Mexiku.
Výsledky ukázaly, že klášterní architektura Nového Španělska spolu s křesťanskou liturgií se staly součástí přechodových rituálů, jejichž cílem byla akulturace domorodého obyvatelstva, tj. přijetí nového západního pohledu na svět a s ním spojeného kultu v podobě křesťanské víry; a jejich následná integrace do raně koloniální společnosti.