Abstrakt
Předložená studie analyzuje Patočkovy názory na umění z období předválečného a válečného. Protože problematika umění netvoří u Patočky samostatný oddíl, ale je součástí širšího filosofického pozadí, věnuje se první část práce vymezení filosofických východisek Jana Patočky v tomto období.
Druhá část zapojuje Patočkovy názory na umění do zmiňovaného kontextu a to jak z pohledu recipienta, tak i umělce. Umění se ukazuje z obou hledisek representovat pro Patočku jednu z dějinných mocí ducha, který představuje reflexi životní formy světa.
Poslední dvě části studie se věnují specifickým charakteristikám umění, které jej odlišují od ostatních forem reflexe světa, jako je filosofie, věda a náboženství, tak i od před-reflexivní podoby těchto mocí, kterou je mýtus.