Abstrakt
Článek volně navazuje na příspěvek o derivátech celulosy (1) a pojednává o dalších látkách používaných pro zvyšování viskozity roztoků, stabilizaci suspenzí, emulzí a tvorbu gelů. Některé z nich jsou tradičními pomocnými látkami při magistraliter přípravě (např. agar, tragant, želatina).
Jiné se používají běžně v potravinářství, kosmetických přípravcích, ve farmacii v tabletách a systémech s řízených uvolňováním léčiv, ale v individuální přípravě léků jsou používány zřídka (např. xanthanová klovatina, směs mikrokrystalické celulosy a karmelosy sodné soli). V lékárenské praxi se lze setkat s gely k aplikaci na sliznici dutiny ústní obsahující antibiotika nebo lokální anestetika.
Bylo zjištěno, že doba rozpadu těchto gelů je významně ovlivněna typem a koncentrací polymeru a použitého chuťového korigencia. Některé formulace nejsou vhodné z hlediska compliance pacienta ani z hlediska terapeutického.