Abstrakt
Článek se zabývá jednou ze základních státovědeckých a ústavněprávních otázek. Co či kdo je to lid? Jak může lid ovlivňovat každodenní chod státu? Tato otázka je také veskrze aktuální v souvislosti se Skotským referendem o nezávislosti, krizí na Ukrajině a dalšími separatistickými hnutími po celém světě.
Lze uvést dva základní možné přístupy k pojmu lid. Ten může být chápán jako souhrn občanů státu či dokonce jen oprávněných voličů.
Na druhou stranu může být lid vymezen jako abstraktní entita, která jen nepřímo legitimizuje politické orgány ve státě. Takový lid je pak složen z předešlých, současných i budoucích generací, které ho utváří v abstraktní rovině jako nedílný věčný celek.
Dle našeho závěru je nebezpečné ""lid"" pojímat jen jako abstraktní činitel, který nikdy neprojevuje svou vůli, jen legitimizuje ""nezávislé"" instituce. Poté nelze již hovo řit o reálné demokracii a lidé (tedy ne lid v tomto pojetí) mohou jednoduše ztratit jakýkoliv vliv na dění ve státě.
Druhý extrém je však také škodlivý. Lid nemůže být ztotožněn toliko se státem uznávanými občany či voliči, musí mít širší étos.
Musí nicméně jít o subjekt, který je v krajní situaci, byť i třeba realizací práva na odpor, schopen svůj názor vyjevit.