Příspěvek se zabývá otázkou, zda je možné ve způsobu zastupování společnosti kombinovat jednání jednatele (člena představenstva) a prokuristy. Autor seznamuje s nejednotným přístupem k řešení této otázky a nabízí vlastní pohled na věc, kdy vymezuje, za jakých okolností půjde o vnitřní omezení a za jakých o dovolené nastavení způsobu jednání jednatele (člena představenstva) za společnost.