Článek se zabývá výskytem cizích jazyků v české korespondenci Karla Havlíčka. Analyzovány jsou dopisy z Ruska a z konfinace v Brixenu.
Dopisy z Ruska zahrnují především prvky latiny, ruštiny a němčiny v různých funkcích. V dopisech z Brixenu dominuje němčina.
Je užívána jako integrální součást Havlíčkova idiolektu, jako prostředek sémantických výkladů či jako svědectví konfliktů s rakouskými institucemi.