Abstrakt
Text se zaměřuje na praescriptio longi temporis a jeho vývoj v římském právu. Původně šlo o formu námitky a nabízelo další ochranu cizincům a držitelům provinční půdy, jež znevýhodnoňovala nedostupnost institutu vydržení.
Postupně se praescriptio longi temporis stalo obecně použitelným a bylo podstatně zreformováno východořímským císařem Justiniánem I., který jej připodobnil vydržení. Článek dále představuje praescriptio longissimi temporis, podobný institut původem ze 4. století. Téměř načas nahradil vydržení i praescriptio longi temporis a byl rovněž reformován Justinánem.
Hlavním cílem textu je podpsat vývoj praescriptio longi temporis a prozkoumat jeho charakteristiky v různých obdobích.