Abstrakt
Abstraktní ideál autonomie, který se často pojí se schopností racionálně volit a nezávisle rozhodovat, nabývá zcela konkrétní podoby v prostých každodenních činnostech. Ne/závislost každého člověka je vždy znovu vyjednávána v síti vztahů bez ohledu na to, jak je starý, čím onemocněl a nakolik je ne/schopný.
Jídlo a činnosti s ním spojené nabízejí kromě výživy také příležitost k podpoře identity, důstojnosti a soběstačnosti každého člověka, prostor k budování a upevňování vztahů. Je-li stravování pojímáno jako součást péče, může být jednou z nejsmysluplnějších činností běžného dne.
Zážitek z dobrého jídla ve společnosti milých lidí v příjemném prostředí může patřit k radostným okamžikům v životě člověka v pobytovém zařízení dlouhodobé péče. Etnografie věnovaná programu Bon appetit popisuje socio-materiální praxi péče zahrnující různé podoby dobrého.