Diagnostika infekcí vyvolaných Clostridium difficile v České republice - dostupnost, možnosti, interpretace laboratorních nálezů
Abstrakt
Cíl práce: Posouzení dostupnosti a laboratorní diagnostiky infekcí vyvolaných C. difficile v České republice (ČR) včetně spektra používaných testů, jejich využití v kombinacích a odpovídající interpretace modelových nálezů. Materiál a metodika: Data byla získána na základě vyplnění webového dotazníku zástupci 61 státních i soukromých mikrobiologických laboratoří.
Dotazník byl zaměřen na používané diagnostické soupravy a kultivační média v rámci diagnostiky CDI (C. difficile infection). Dále byla požadována interpretace laboratorního nálezu GDH (glutamátdehydrogenáza) pozitivní, toxin A/B negativní bez konfirmace nebo s konfirmací podle možnosti laboratoře.
Výsledky: V ČR je nejčastěji v prvním diagnostickém kroku u CDI používán test C. diff Quik Chek Complete? (Alere) pro průkaz GDH a toxinů A/B, jak uvedlo 50 laboratoří (82 %). Anaerobní kultivaci provádí 43 laboratoří (70,5 %), z toho 21 laboratoří (48,8 %) používá selektivní agar (Oxoid).
Možnost přímého průkazu DNA toxigenních C. difficile má k dispozici 17 laboratoří (27,9 %) a většina z nich (15 laboratoří) používá uzavřený systém Xpert? C. difficile (Cepheid). Diagnostiku založenou pouze na průkazu GDH a toxinů A/B uvedlo 13 laboratoří (21,3 %).
Dvě laboratoře (3,3 %) prokazují jen toxiny A/B a tři laboratoře (4,9 %) průkaz toxinů A/B doplňují anaerobní kultivací. Třístupňové schéma: průkaz GDH a toxinů A/B doplněné o anaerobní kultivaci provádí 26 laboratoří (42,6 %).
Průkaz GDH, toxinů A/B a PCR nabízejí tři laboratoře (4,9 %). Kompletní diagnostické schéma CDI (průkaz GDH, toxinů, přímý průkaz DNA anaerobní kultivaci) má k dispozici 14 laboratoří (23 %).