Co znamená regulovat lobbing? Procesy regulace v ČR jako půda pro vyjednávání o rolích a legitimitě veřejných a soukromých aktérů v tvorbě politik
Abstrakt
V průběhu posledního desetiletí se mnoho zemí napříč Evropou pokusilo navrhnout a přijmout politiky regulace lobbingu coby souboru aktivit, kterými se soukromí aktéři snaží ovlivnit procesy tvorby veřejných politik. Mezi prvními, které tak učinily, jsou země post-komunistické.
Příspěvek z nich vybírá dvě, ČR a Polsko, tedy zemi, kde proběhlo několik neúspěšných pokusů o regulaci a zemi, kde již regulace existuje téměř deset let, a podrobuje tyto snahy analýze z perspektivy studia veřejných politik ve snaze zodpovědět následující otázku: Co je ve hře, když se veřejní činitelé snaží regulovat lobbing? Základním předpokladem tohoto příspěvku je, že jsou v průběhu snah o regulaci lobbingu veřejní činitelé a lobbisté svedeni k vyjednávání o něčem, co přesahuje samotnou praxi lobbingu, a sice o samotné distribuci jejich rolí v tvorbě veřejných politik a související distribuci politické legitimity mezi soukromými a veřejnými aktéry. V tomto ohledu příspěvek podrobuje procesy tvorby návrhů v obou zemích interpretativní analýze veřejné politiky, aby zachytil, jaké významy a role jsou v jádře tohoto vyjednávání.
Soustřeďuje se jak na výběr nástrojů regulace, tak na volby související s vymezením a rozsahem povinností regulovaných subjektů. Vychází z analýzy relevantních dokumentů z těchto procesů a také z polo-otevřených rozhovorů s jejich aktéry, kteří byli předkladateli návrhů, účastnili se pracovních skupin či expertních debat na půdě parlamentu.
Tezí příspěvku je, že jakkoliv patří lobbing ke spíše konzervativním způsobům vstupu soukromých aktérů do veřejného rozhodování (opírá se o existující pravomoci veřejných institucí, pracuje s existující podobou procesů), v debatách o jeho regulaci dochází k zásadnímu zpochybňování existujícího rozdělení rolí ze strany lobbistů a k výrazným snahám o obranu svého statusu ve veřejném životě ze strany veřejných činitelů.