Dva autoři - lingvistka a literární vědec - se ve svých individuálních i společných studiích zaměřují na široce chápanou dialogičnost jako základ výstavby různých typů textů a snaží se uplatňovat dialogismus jako analytickou metodu. Ve čtyřech oddílech knihy věnují pozornost
1) dialogům korespondenčním (dopisům významných osobností české kultury, ale i dopisům současných mladých lidí a korespondenci elektronické);
2) dialogům dramatickým;
3) dialogům intersémiotickým;
4) textům, které se vyznačují oscilací mezi dialogem a monologem.