Abstrakt
Místo pojmu biedermeier se pro označení literární epochy mezi romantismem a realismem se občas užívá pojmů "literatura doby restaurace" nebo "literatura doby předbřeznové". Vymezuje období mezi roky 1815 (Vídeňský kongres) a 1850 (dozvuky revolučního vzepětí let 1848/49).
Jako označení literární epochy termín zavádí Paul Kluckhohn (poprvé 1927) poté, co bylo slovo "biedermaier" koncem 19. století zbaveno pejorativního nádechu a počátkem 20. století použito pro označení životního stylu a módy první poloviny 19. století. Epocha biedermeieru nemá specifický estetický nebo teoretický program, což vede ke stylistické diskontinuitě - naivní řazení různých výrazových forem, míšení žánrů, podceňování formální stránky uměleckého díla - zdůrazňování "detailního popisu", časté reflexe.
To umožnilo nebývalý rozvoj triviální beletrie, vydávané v četných almanaších, kapesních vydáních i v četných časopisech "pro celou rodinu". Výrazným žánrem je drama, především vídeňská lidová hra a konverzační hry.