Článek se zabývá účinky zákazu postoupení pohledávky, který byl mezi smluvními stranami sjednán ve smlouvě. V článku je analyzována dosavadní právní úprava, názory právní vědy a též závěry přijaté v rozhodovací praxi soudů.
S ohledem na tuto dosavadní právní úpravu je v článku proveden výklad právní úpravy přijaté v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník č. 89/2012 Sb. V článku je přihlédnuto k blízkým právním řádům Německa, Rakouska a Švýcarska.
Autor dochází k závěru, že takto sjednaný zákaz by měl mít i nadále účinky erga omnes. Tento závěr je učiněn i s ohledem na právní úpravu v Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Takto sjednaný zákaz postoupení pohledávky by měl způsobovat absolutní neplatnost postupní smlouvy, pokud byla pohledávka postoupena v rozporu se smluvním ujednáním. Autor však dochází k závěru, že je možné nabytí pohledávky od nevlastníky v dobré víře.