Abstrakt
Práce navazuje na současné výzkumy raně novověké rukopisné kultury. Zaměřuje se na moravské rukopisné kancionály 17. a 18. století a na jejich písňový repertoár.
Rukopisná hymnografie může sloužit jako vydatný pramen pro poznání lidové zbožnosti, barokní literatury i hudby; část rukopisných kancionálů obsahuje notaci, mnohé jsou bohatě iluminované. Jejich repertoár ale dosud nebyl edičně zpřístupněn a nejsou k dispozici téměř žádné studie, jež by se mu věnovaly.
V úvodu práce jsou stručně shrnuty současné tendence ve zkoumání rukopisné kultury a literárního kánonu. Následuje popis přibližně čtyřiceti rukopisných kancionálů, z nichž tato práce čerpala.
Druhá kapitola podává obecnou charakteristiku rukopisné hymnografické produkce, jejím tématem jsou především důvody pro volbu rukopisného média a jeho výhody, a zvláště pak repertoár rukopisných zpěvníků. Třetí kapitola dokládá obecné závěry předchozího textu na příkladu čtyř kancionálů z šedesátých a sedmdesátých let 17. století: analýza jejich písma, iluminací a repertoáru vede k závěru, že jsou dílem jediného písaře, Jana Klabíka z Želechovic; v centru pozornosti jsou principy utváření hymnografického kánonu Klabíkových kancionálů a jejich vazby na starší hymnografickou tradici. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na dvě specifické skupiny kancionálového repertoáru: žalmové parafráze a česká tropovaná ordinária.
K textu práce je připojena barevná obrazová příloha a katalog písní obsažených v Klabíkových kancionálech (CD).