Rozsudek V. M. a ostatní proti Belgii patří do série případů, ve kterých ESLP posuzoval soulad opatřením přijatých na základě tzv. dublinského systému s požadavky stanovenými Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv.
Rozsudek nastoluje otázky zejména ve vztahu k sociálním aspektům článku 3 Úmluvy, přičemž v zásadě potvrdil, že podmínky extrémní chudoby mohou být ponižujícím zacházením ve smyslu článku 3 Úmluvy.