Tato kapitola pojednává o kulturní stránce života pygmejů, zaměřuje se na jejich hudbu a tanec, které jsou nedílnou součástí jejich života. V popředí zájmu stojí fenomén zvaný molimo, který byl popsán již ve 30. letech 20. století a který dokládá sepjatost tohoto etnika s pralesem, ve kterém žijí.
Součástí kapitoly jsou i vlastní překlady legend zachycené ve 20. století terénními výzkumníky.