Abstract
Článek se zabývá právními otázkami aplikace ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny o možnosti omezení nebo zákazu činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou změnu chráněných částí přírody. Zákonem č. 350/2012 Sb., kterým se mění stavební zákon a některé související zákony, bylo ustanovení § 66 zákona č. 114/1992 Sb. s účinností od 1. ledna 2013 doplněno o ustanovení, které vylučuje, aby byla činnost omezena nebo zakázána v případě již vydaného platného pravomocného rozhodnutí.
Tato právně problematická formulace vyvolává od samého počátku pochybnosti o tom, o jaké rozhodnutí se jedná, tj. kterým orgánem vydané a v jaké věci.