Abstrakt
Vilém Flusser ve svém (v originále portugalsky psaném) pojednání předkládá svou představu o fungování jazyka, který nechápe jen jako prostředek k vyjádření skutečnosti, domnívá se, že jazyk sám je skutečnost, že se skutečnost prostřednictvím jazyka vytváří. Skutečnost se podle něj tedy skládá ze slov, proto narazí-li náš intelekt na ""syrová data"", musí je nejprve na slovo převést.
Jazyk a intelekt jsou navzájem propojeny. Lidské Já je tvořeno intelektem, který se utváří a rozvíjí tím, že se učíme slova.
Intelekty mezi sebou rozmlouvají a tato rozmluva proměňuje chaos v kosmos. Bezobsažná rozmluva nás může uvrhnout do konverzačního tlachu, rozpínající se intelekt naopak může přesáhnout hranice rozmluvy a proniknout do vrstvy poezie, v níž vznikají nová slova a tím i nové skutečnosti.