Příspěvek se zabývá osvojeností gramatických kategorií češtiny u dítěte kolem věku pěti let. Autorka nejprve představuje metodologii výzkumu, který mapoval gramatický vývoj dítěte od prvních řečových projevů, a korpus dětské řeči, založený na řečových projevech jednoho česky mluvícího dítěte, který byl pořizován formou deníkových záznamů a audionahrávek.
Hlavní pozornost je věnována míře osvojení gramatických kategorií jmen a sloves ve věku kolem pěti let. V řeči dítěte se stále objevuje tendence k regularizaci a hypergeneralizaci.
U sloves se dítě snaží vytvářet pravidelné vidové dvojice, což ovšem ne vždy koresponduje se skutečným územ. Dítě je ovšem schopno používat i složitější gramatické konstrukce, např. kondicionál a pasiva.
U jmen většina hypergeneralizací již vymizela, větší problémy činí skloňování femininin zakončených na konsonant a slov cizího původu.