Článek se zabývá negativním dopadem na ochranu národnostních menšin, který kritérium existence mateřské země menšiny může mít. Zabývá se přístupem k pojetí národnostní menšiny a jejích členů, uplatňovaném Radou Evropy, konkrétně Poradním výborem Rady Evropy k Rámcové úmluvě o ochraně národnostních menšin.
Podle tohoto přístupu je kritérium existence mateřského státu, které je definičním kritériem národnostní menšiny, považováno za tzv. podezřelé kritérium, což vede k nežádoucímu odlišování mezi jednotlivými menšinami. Tento přístup je založen na principech univerzality, flexibility a rovnosti.