Článek zvažuje legalitu ozbrojené intervence za účelem ochrany krajanů podle současného mezinárodního práva. První kapitola ukazuje, že taková intervence se uděje čas od času, nebo že země přinejmenším vyhrožují jejím uskutečněním.
Druhá kapitola dokládá, že intervence za účelem ochrany krajanů nemohou být zařazeny do práva na sebeobrannu ani nezakládají autonomní výjimku ze zákazu použití síly nebo zákazu hrozby silou, které jsou zakotvené v Chartě OSN. Intervence může být zákonná pouze pokud mateřské zemi bylo uděleno oprávnění Radou bezpečnosti OSN, což se však v praxi nikdy nestalo.
Intervence za účelem ochrany krajanů je proto právně problematická.