Tématem studie jsou strategie literární reprezentace odsunu Němců z Československa v románech Němci Jakuby Katalpy (2012) a Die Unvollendeten Reinharda Jirgla (2003). Zaměřuje se na dva limitní způsoby literárního vzpomínání, paměť tělesnosti a alegorickou citaci, které v návaznosti na Aleidu Assmannovou chápe jako specifické ""stabilizátory vzpomínky".
Němé materiální indexy otištěné do tělesnosti postav a věcí u Katalpy mohou přetrvat rozpad sociálních rámců vzpomínání pouze do té míry, do jaké vzpomínka zůstává ve své němotě mimo jakoukoli diskurzivitu, jež podléh á neustálé proměně. Podobně také strategie citace, která se snaží v modu ""druhé přítomnosti"" dosáhnout prchavé aktuality vzpomínky na odsun, zvládá tuto operaci pouze za cenu roztříštění vzpomínky a její střídavé (sebe)reference.
Studie se v závěru zaměřuje na specifika literárnosti těchto strategií vzpomínání a jejich praktické důsledky v současné české a německé kultuře vzpomínání.