Tématem studie jsou strategie literární reprezentace odsunu Němců z Československa v románech Němci Jakuby Katalpy (2012) a Die Unvollendeten Reinharda Jirgla (2003). Zaměřuje se na dva limitní způsoby literárního vzpomínání, paměť tělesnosti a alegorickou citaci, které v návaznosti na Aleidu Assmannovou chápe jako specifické ""stabilizátory vzpomínky".
Němé materiální indexy otištěné do tělesnosti postav a věcí u Katalpy mohou přetrvat rozpad sociálních rámců vzpomínání pouze do té míry, do jaké vzpomínka zůstává ve své němotě mimo jakoukoli diskurzivitu, jež podléhá neustálé proměně. Podobně také strategie citace, která se snaží v modu ""druhé přítomnosti"" dosáhnout prchavé aktuality vzpomínky na odsun, zvládá tuto operaci pouze za cenu roztříštění vzpomínky a její střídavé (sebe)reference.
Studie se v závěru zaměřuje na specifika literárnosti těchto strategií vzpomínání a jejich praktické důsledky v současné české a německé kultuře vzpomínání.