Charles Explorer logo
🇨🇿

Britské radikální reformní hnutí v období Francouzské revoluce

Publikace na Filozofická fakulta |
2015

Abstrakt

Otázka parlamentní reformy, která se týkala změny a rozšíření volebního práva, byla v Británii projednávána s různou intenzitou od 60. let 18. století. Jednalo se hlavně o tzv. mimoparlamentní hnutí, které se snažilo o dosažení svého cíle prostřednictvím petičního hnutí.

Tento článek je zaměřen na britské radikální reformní hnutí z 90. let 18. století. Jeho představitelé požadovali parlamentní reformu, která se ale zásadně lišila od umírněných představ jejich předchůdců.

Cílem tzv. nových radikálů byly každoroční volby do parlamentu a všeobecné volební právo. Reformní společnosti, které byly založeny převážně v průběhu roku 1792, byly inspirovány nejen událostmi Francouzské revoluce, ale i tradicí domácího mimoparlamentního hnutí.

Radikálové sice sympatizovali s francouzskými revolucionáři, ale zároveň otevřeně odmítali jakoukoli formu násilí, nebo revoluci při prosazování reformy. Členové nových reformních společností pocházeli na rozdíl od jejich předchůdců hlavně z nižší společenské vrstvy a vstup do těchto pevně organizovaných společností byl neomezený. Odpovědí na rozšiřování se nových radikálních společností bylo zakládání loajalistických spolků.

Stejně jako radikálové i loajalisté se otevřeně obraceli k lidem a vydávaly své proklamace, pamflety a měli i své vlastní noviny. Často nelegální akce loajalistů namířené proti radikálním reformátorům, byly většinou nepřímo podporovány místní správou a nakonec i centrální vládou. Radikálové 90. let významně ovlivnily chartistické a dělnické hnutí 19. století.

Byli prvními, kteří svou pozornost obrátili k nižším společenským vrstvám a kteří otevřeně odmítali jakoukoli politickou exkluzivitu.