Publikace na Právnická fakulta |
2015
Abstrakt
Článek je věnován recentními významnému posunu v judikatuře českého Nejvyššího soudu ve věci odporovatelnosti zástavního práva, negativním důsledkům, který tento posun způsobuje, a možnostem jejich řešení. Z této judikatury totiž vyplývá, že v režimu obecné odporovatelnosti je možné napadnout pouze realizační úkonu věřitele a nikoli samotnou zástavní smlouvu a v režimu insolvenční odporovatelnosti je tomu v zásadě opačně.
Důsledkem této nekompatibility obou režimů může být faktická nepostižitelnost zřízení zástavního práva cestou odporovatelnosti. Autoři článku stojí na názoru, že tuto nekompatibilitu je žádoucí odstranit, a to tak, že i v režimu obecné odporovatelnosti bude možné odporovat samotné zástavní smlouvě.