Abstrakt
Tato studie předkládá analýzu vývojových předpokladů dovednosti porozumění čtenému. Na vzorku 351 dětí druhých až čtvrtých ročníků nejprve analyzuje strukturu a vzájemné vztahy vybraných jazykových a čtenářských dovedností (neverbální inteligence, čtení slov, čtení pseudoslov, rychlé jmenování, porozumění slyšenému, slovní zásoba a porozumění jazyku) a následně testuje prediktivní model vývoje porozumění čtenému pro druhé pololetí prvního stupně základní školy.
Prediktivní model je testován pro dvě odlišné zkoušky porozumění čtenému: 1) pro porozumění na úrovni vět (hodnocení s užitím testu Čtení s porozuměním, Caravolas & Volín, 2005) a 2) pro kontextuální porozumění v nově vytvořené zkoušce hlasitého čtení Krmení králíků (Kucharská & Mrázková, in Kucharská et al., 2014). Výsledky studie ukazují, že dovednost porozumění čtenému hodnocená testem doplňováním vět je stejným dílem predikována výkony dítěte v oblasti dekódování (rychlého čtení slov a pseudoslov) a v testu morfo-syntaktických znalostí dítěte (hodnocené Testem jazykového uvědomovaní).
Výkony dětí v porozumění čtenému hodnocené testem čtení doplněným souborem otázek k obsahu sdělení čteného textu (test Krmení králíků) určují nejvíce morfo-syntaktické znalosti dítěte (Test jazykového uvědomování). Nejcitlivějším indikátorem vývoje porozumění čtenému na prvním stupni základní školy se tedy zdají být jazykové, morfo-syntaktické znalosti dítěte.