Studie si klade za cíl prozkoumat problematiku vztahu moderního sekulárního státu a náboženství ve filosofii G. W.
F. Hegela.
Tento německý myslitel chápe stát i náboženství jako projev svobodné a duchovní povahy člověka. S ohledem na tento společný základ odhaluje jak jejich vzájemnou provázanost, tak i napětí, které je v jejich vztahu vždy nutně přítomno.
Komplexnost Hegelova pojednání této problematiky vynikne i ve srovnání s tím, jak ji pojímají jiní novověcí političtí filosofové, z nichž dvěma, Thomasu Hobbesovi a Johnu Lockovi, je věnována první část předložené studie.