Abstrakt
V úvodní části příspěvku autor představuje zkoumání péče o nevidomé v 19. století v rámci konceptů vyloučení, izolace a disciplinace (objekty vyloučení atd. na jedné straně, roviny vyloučení na straně druhé) a poukazuje též na východiska zkoumání fenoménů charity, filantropie a altruismu. Ve druhé části analyzuje tři období péče o nevidomé v Čechách, rámcově shodné se třemi generacemi rodiny Klarů, z hlediska postupně se vyvíjejících forem péče a z toho vyplývajícího rozšiřování záběru péče ústavu (ústavů) na další věkové kategorie.