Abstrakt
Informační chování mladých publikujících vědců je stále více ovlivňováno evaluačními systémy vědecké práce. Ze strany institucí i kolegů je na ně vyvíjen tlak, aby v co nejkratší době dosahovali předepsaného počtu hodnotitelných výsledků.
Pod tímto stresem si pak mladí vědci vytvářejí vlastní morální zásady své vědecké práce i další kariérní strategie. Přístup k obrovskému kvantu informací v prostředí internetu a ekonomické souvislosti publikačních aktivit si na jedné straně nezbytně vyžadují určitý způsob evaluace výsledků, protože ten pak usnadňuje rozlišení kvalitních publikací, renomovaných autorů a výzkumných t ýmů i důvěryhodných vydavatelů od predátorských subjektů.
Na druhé straně nemůže být žádný hodnotící systém nikdy zcela objektivní pro všechny obory a typy institucí. Specifikou mladých vědců je i to, že se učí zvládat formu vědeckého publikování.
Velmi důležité proto je poskytnout autorům veškerou možnou podporu tak, aby se necítili nuceni publikovat jen pro publikaci samotnou. Jak se strategie začínajících publikujících vědců za těchto podmínek jeví z pohledu redakce univerzitního vědeckého časopisu?.
Na příkladu ČVUT, kde je součástí univerzitní knihovny redakce dvou celouniverzitních vědeckých periodik, chceme prezentovat úspěšnost synergického působení jednotlivých aktivit. Redakce univerzitních časopisů tak může být autorům významným partnerem, s cílem pomoci mladým vědcům i jejich školitelům nastavit výchozí kritéria tak, aby začínající vědci obstáli i v mezinárodním kontextu.
Kritériem efektivity našeho úsilí je pro nás univerzitní recenzovaný vědecký časopis jako platforma pro kvalitní publikace, který splňuje publikační standardy v prostředí otevřené mezinárodní vědecké spolupráce.