Abstrakt
Studie představuje teorii metafory francouzského filosofa Paula Ricoeura (1913-2005) a jeho hermeneutická východiska v kontrastu vůči belgické sémiotické Skupině µ (formed in 1967) a jejím empirickým východiskům. Na pozadí diskuse mezi Ricoeurem a Skupinou µ totiž vystává klíčový problém reference, který ústí v noetický problém objektivního popisu strukturálních vztahů v estetickém režimu.
Jejich odlišné pojetí metaforické reference bude vysvětleno jako přímo napojené na zahrnutí či nezahrnutí estetické zkušenosti (a tedy proměnu celého referenčního systému) do analýzy strukturálního procesu. Vědecké metody Skupiny µ použité jako výchozí postupy pro další sémiotické zkoumání redukují estetickou funkci rétorických figur kvůli zachování objektivnosti formálního systému.
Kritika Paula Ricoeura reference metabol Skupiny μ je vůči hermeneutickému projektu jako oprávněná, avšak bez poskytnutí alternativního řešení. Skupina μ se o přesnou metodu pokouší, avšak na základě zcela odlišných předpokladů.
Tato studie obhajuje hypotézu, že v hermeneutickém kruhu musí reference fungovat jako výchozí údaj pro následnou strukturální analýzu referujícího znaku.